Tak tohle teď budu říkat hodně často...Protože mám tu práci v ice cream shopu!
Ale pěkně od začátku :)
Ve čtvrtek se vrátil z cest spolubydlící Nick, kterého jsme ještě neviděli. Náš rozhovor:
Nick: Čau, já jsem Nick. Odkud jste?
My: Z ČR.
Nick: Cool, právě jsem přijel z Prahy. Znáte Chinaski?
My: No jasně (tak né asi!)
Nick: Nahrával jsem s něma desku. (Nick pracuje v nahrávacím studiu)
V pátek jsme se potkali s Čechama, kteří tady jsou 8 měsíců a už se vrací domů, tak jsme s něma vyměnili české za dolary a taky pár rad. A protože jsme se s něma potkali v knihovně, tak jsem měla vypnuté zvonění, takže jsem si nevšimla, že mi přišla sms, že mám přijít v sobotu na pohovor. Všimla jsem si až v sobotu tak v 10.30 a na pohovor jsem měla dojít 13.30. Takže jsem měla ještě spoustu času
zajít na protest proti továrnímu chovu prasat...
No ale zpět k interview. Byly jsme tam dvě, já a Němka s dokonalou angličtinou. Fakt super...
Po chvilce přišel šéfik (Ital) - tohle je on...Jo, já vím...
Vzal nás na ulici a interview probíhalo na lavičce. První na řadu šla Němka, pořád si povídali a smáli se, mluvila hodně ona, ale neslyšela jsem je, tak nevím. Pak jsem přišla na řadu já, zeptal se mě, co jsem studovala, jakou knížku jsem četla naposled a jaký je můj oblíbený film a pak mluvil většinou on, o svoji filosofii jak přistupovat k zákazníkům. Já jsem půl hodiny kývala hlavou jak osel, občas jsem pronesla něco jako "Yeah, that's true." a pak mi řekl, ať přijdu v sedm večer na zkoušku. Tak nevím, podle čeho vybíral, ale Němka neuspěla.
Na zkoušce jsem se hlavně rozkoukávala. Jsou tam dva pulty, každý asi s dvanácti druhy zmrzliny (kterou si můžu kdykoliv vzít a je fakt hustě dobrá). Bylo nás tam za pultem 8! A každý měl pořád co dělat. Milion lidí chce pořád zmrzlinu, i když je venku zima a prší. Tahle fronta je focena v 11 večer!
Zavíračka je tak ve třičtvrtě na dvanáct a to ještě musíš lidi vyhánět. Jinak lidi, co tam pracují jsou milí, všechno se mi snaží ukázat. Samozřejmě jsem tam nejstarší, třem je 18, několika 20 a nejstaršímu 21. Ale prý vypadám nejmladší z nich, tak spoko.
Po zavíračce jsme šli všichni do Irish pubu na pár pint. Domů jsem jela taxíkem s Filippem (Ital), mojim novým osmnáctiletým kolegou, který mi cestou sdělil "You have beautiful eyes.", tak jsem mu vysvětlila, že nic nebude.
Zkouška dopadla asi dobře, takže jsem šla do práce i v neděli hned na 12 dopoledne. Filippo z nějakého důvodu do práce nepřišel....
Učila jsem se ingredience jednotlivých zmrzlin, jaké ozdoby se dávají na jaké příchutě atd. Pak přišel boss a opět mi dal půlhodinovou přednášku o tom, jak se má cítit náš zákazník. Myslím, že to bude mnohem těžší než učit na základce, protože se budu muset chovat jako Italka (dovedete si mě představit???): Hello! Welcome! Už jste u nás někdy byli? Ne?? Welcome to Giapo! I am Katarina a já vám teď ukážu, jak to u nás funguje. Toto jsou naše příchutě, ty na zlatých kartičkách obsahují mléko, ty na stříbrných neobsahují, proto jsou vhodné pro alergiky nebo pro vegany. Jste na něco alergický/á,? Je nějaká příchuť, kterou nemáte rád/a? Máte ráda čokoládu? Máme tři druhy...vyzkoušejte tuto, jmenuje se Kiss Kiss a je čokoládovo oříšková...blablabla mimochodem máte krásné naušnice! (a mezitím jim pořád láduju vzorky zmrzlin) Odkud je máte? Ó opravdu? Tam bych se taky ráda jednou podívala. Chutnala vám některá z vyzkoušených příchutí? Jistěže můžete zkusit další...blablabla. No prostě musím pořád mlet a mlet (JÁ!).
Ještě se musím zmínit o mém velice talentovaném kolegovi Patrickovi...Je to ten uprostřed.
Takže tak...
Žádné komentáře:
Okomentovat