I'm back! South Island part I.

Po skoro šesti týdnech cestování a 6000 kilometrech po jižním ostrově jsem zpátky.

A bylo to úplně boží! Dva týdny na cestě s Michalem, pak týden s kámošema, pak dva týdny sběr třešní a nakonec Christchurch, hory a rytí do kosti (nakonec i to bylo super - wait for it). Většinu času jsem bydlela v autě, postel vydržela a sklidila úspěch i u podobně cestujících. Asi budu brečet až ho budu prodávat.

Michal už o našem výletě psal tady. Tak já ještě "pár" fotek, které Michal nepublikoval, přidám sem.

Trajekt.

Michal už jako ostřílený Novozélanďan všude bosky.

Trajekt byl celkem slušně vybaven.

Ale to moje auto taky.

A takhle se to dělá. 

Postavíš si postel, najmeš řidiče a pak máš beer o'clock kdykoliv si zamaneš.

Vyrazili jsme pár dní před vánocema a ozdobené bylo úplně všechno, i hroby na hřbitově, některé i se světýlkama,

Druhý den jsme vyrazili na dvoudenní trek...

..a já jsem si zkušeně vzala sandále místo pohorek.

A takhle to dopadlo.

Na konci treku nás čekaly hot pools, což člověk moc neocení, když je venku vedro. A hlavně si nesmíš namočit hlavu (varují cedule), protože v té vodě je nějaká bakterie, která ti vleze uchem do hlavy a je s tebou konec.

Ale ta panoramata!

Trosečník.

Wanaka.

Vánoce na pláži v Queenstownu.

 
Štědrovečerní večeře.


Po vánoční veselici těžké ráno.

 Tak jsem zkusila obejmout strom. A nic.

 Další den nás čekal zase dvoudenní Kepler track, 60km po Fjordlandu.

Jezero Te Anau.

 Milford Sound.

 Vidíte tu vodu???
Občas se mě někdo zeptá, co bych chtěla být za zvíře, kdybych si mohla vybrat. Nesnáším tu otázku, nikdy nevím, co mám odpovědět. Ale teď už to vím! Chci být ryba no Novém Zélandu!

Alpský papoušek Kea. 

Průměrně dorůstá 48 cm a troufne si i na malou ovci. Lidí se vůbec nebojí, je hrozně zvědavý.

Máme ho na videu, které mi sem, nevím proč, nejde nahrát, tak tady je odkaz https://www.youtube.com/watch?v=O1ahmmyTSsI

Průjezd Lindis passem. 

Totální pustina, tam bych nechtěla, aby se mi podělalo auto.

Chtěli jsme tam vylézt na nějakou horu, ale bylo hrozné vedro (a minuli jsme odbočku), tak jsme jen zajeli k jezeru a zbytek dne zevlovali.
Michal postavil pár mohyl...


a nakonec se to zvrhlo v celé posezení.

Občas se vyplatí si přivstat.

 Se Sirem Edmundem Hillarym u Mt. Cook. Zélanďan a první člověk, který vylezl na Everest.

Tam v dálce je zbytek ledovce. Před 40 lety jste se ho prý ještě mohli dotknout, jak byl blízko.

Jezero Tekapo.

Většinou jsme večer zaparkovali na místě, kde nebyla značka "No camping" nebo jsme si zaplatili pár dolarů za kemp. U Tekapa byl ale zákaz všude a když už jsme byli zoufalí, tak jsme našli ceduli "No camping next 20 km" (zákaz kempování příštích 20km), tak jsme jeli 20 km za tuhle ceduli..

 a tam uprostřed ničeho zakempili.

Trošku tam foukalo. 

Poslední den jsme dorazili do Christchurche, největšího města jižního ostrova.

Jak už psal Michal, bylo dost zničené zemětřesením v roce 2010 a 2011 a pořád se z toho ještě nedostalo.

Většina budov v centru, které zůstaly stát, je prázdná.

Ale prostory využívají docela zajímavě.

Z kontejnerů postavili obchodní centrum.

Můžete se svézt na gondole.

 Nebo si zajít vyfotit Klajbana do botanické zahrady.

Po dvou týdnech odletěl Michal zpět na sever a já jsem pokračovala v jízdě. Ale o tom více až v dalším příspěvku.