neděle 20. března 2016

Dům (můj)

Tak už jsem se konečně po několika upozorněních, že bych už jako mohla napsat blog, k tomu dokopala.

Nebudu s tím okolkovat a rovnou to vybalím. Koupili jsme s Reubenem barák.
Tady jsou fotky před nastěhováním, ještě s nábytkem bývalých majitelů.
 Pohled od cesty.












A tady jsou fotky po nastěhování.


Stěhování nebude moje oblíbená aktivita.

Jsem si tak trochu myslela, že kupování domu domu na Zélandu bude podobné kupování auta a přepisování na nového majitele - zajdeš na poštu, vyplníš papír a je to. No a jako vůbec. Potřebuješ svojeho právníka, ti co barák prodávají tež a pak cokoliv řešíte mezi sebou, jde přes ně. Všechno to trvalo asi měsíc. A pak jsme se nastěhovali a já jsem se druhý den chtěla stěhovat pryč... Bývalí majitelé totiž měli kočku a nechali nám tu její blechy! Celý barák byl zablešený a moje nohy poštípané jak cip. Svědí to děsně, je to tisíckrát horší než komár a dělají se na tom někdy takové puchýře. Fotku sem dávat nebudu, ale kdo se chce podívat, tak tu jsou ilustrační fota klikni tu.
A co úplně nejvíc nasere je, že Reuben neměl aji jeden štípanec!

Blechy v baráku jsou tu běžné, úplně každý koho jsem se zeptala, je aspoň jednou v životě měl. Než jsem přijela na Zéland, tak slovo blecha bylo skloňováno pouze ve dvou případech. A to, když mi někdo říkal, že na lidi nejdou (kecy prdy) a pak v takovém tom "Dobrou noc, ať tě blechy štípou celou noc." Kdo tuhle větu vymyslel byl pěkný kokot.
Jsem na Zélandu rok a půl a blechy jsem už měla 3x! Pokaždé, když jsem bydlela se zvířatama.

V každém supermarketu tady prodávají bomby proti blechám, což jsou spreje, které postavíte doprostřed každé místnosti, a odejdete na dvě hodiny. Pak trvá až 3 týdny, než je to úplně vyhubí.

Kromě blech nám tu taky nechali spoustu barev, které použili různě po baráku, tak si to tu vylepšuju.


A taky zeleninovou zahrádku. Nastěhovali jsme se v pravý čas, pěkně na sklizeň (už tu máme podzim).

Rajčat máme hromadu a občas v té změni různých rostlin, co ani nevím, co jsou, najdu okurku.

Taky máme na zahradě citrónovník s mega citrónama.


Strom je úplně obsypaný. Nevím, co budu dělat s tolika citrónama.

Bydlíme skoro na konci Hamiltonu, asi dva bloky od našeho domu jsou už jen pole. Ale do centra to máme stejně furt jen 5 minut autem.


Tak to vypadá, že si v Hamiltonu ještě nějakou dobu pobudem no. Ale nafurt to nevidím. Zatím tu roste cena baráku až o 20% za rok (jeden z hlavních důvodů proč jsme to koupili), tak snad to tak půjde dál, za pár let to prodáme a posunem se zas někam dál.

6 komentářů:

  1. Ahoj Kačko, tak gratuluji k novému domečku, ať se vám daří. A vyhlas blechám válku, ať si uvědomí, s kým mají dočinění.

    OdpovědětVymazat
  2. Very najs. Takhle nějak bych si to představovala. Dům je poměrně tmavý, ale to se dá v těch teplech na Novém zélandu pochopit. Docela přemýšlím, že bych tam příští jaro jel. Už jsem zjišťoval i to, jaké je tam cestovní pojištění, případné očkování a další náležitosti. Vypadá to totiž jako velmi zajímavá země. ;-)

    OdpovědětVymazat