Pod vodou na bruslích

Už někdy na jaře (tom Zélandském) jsem na místním slevomatu koupila voucher na potápění. Koncem ledna jsme ještě s Honzou a Marcelou vyrazili. Daleko jsme to neměli, potápěli jsme se hned za barákem. Bylo nás ve skupině celkem 5 a dva instruktoři.

Dostali jsme základní instrukce (hlavním pravidlem je dýchat a nezadržovat dech, proto máš tu bombu na zádech, že jo) a prvním úkolem bylo navléct se do neoprenu, což se zdálo být celkem nemožné. Podle mě mi prostě dali menší velikost, byl hrozně krátký, nemohla jsem ho vůbec natáhnout přes ramena a kapuce neměla vůbec šanci, ale nebyl čas na reklamaci, tak jsem do toho nakonec nějak nasoukala. Kolem pasu závaží a hurá do vody. Tam nám instruktoři nasadili kyslíkové láhve i ploutve - ještěže tak, protože ta výstroj je těžká jak prase a člověk tam sebou plácá v té vodě jak kapr na suchu.

Měli jsme na sobě vesty, které nás drženy na hladině. Když se chcete potopit, tak jen zmáčknete tlačítko, vesta se vyfoukne a za chvíli sedíte na dně. Trvalo mi docela dlouho než jsem si zvykla na dýchání pod vodou, pořád jsem měla pocit, že se dusím. Pod vodou jsme se učili, jak nasadit zpátky dýchací přístroj a odsát z něj vodu, v případě, že nám vypadne z pusy, a museli jsme si nechat vtéct vodu do brýlí a pak ji dostat z brýlí ven. To není vůbec nic těžkého, pokud se nejmenujete Válová....nakonec se mi to podařilo a vyrazili jsme do větší hloubky kolem 5m, kde mě pro změnu dost bolely uši. Instruktor mi pomáhal vyrovnat tlak, tak to pak šlo.

No není to žádná prdel to potápění, asi radši zůstanu u šnorchlu, ale rozhodně to stojí za to zkusit.

Děcka měla poslední den prázdnin, tak jsem je vzala na brusle s tím, že oni budou bruslit a já jim budu z lavičky fandit. Ale Pia mě přesvědčila, ať to taky zkusím, takže jsem po asi 17 letech obula kolečkové brusle. Naštěstí tam bylo docela prázdno, takže riziko, že zabiju nějaké dítě nebylo tak velké.

Petra a sousedka Anahera.

Nic netušící děti se dožadovaly mé pomoci.

Byl to docela blázinec, Pia hrála s holkama basket, já s Joem hokej a do toho tam jezdila děcka na kole a koloběžkách. Ale bylo to fajne, asi chci brusle. V dubnu mám narozky (mami? tati?).