Brooklyn

Naposled jsem psala, že vyrábím stůl. Jedním z důvodů byl ten, že mít zadara palety a nic s něma neudělat by byl hřích a za druhé přestěhovala jsem se do nového bydlení s Reubenem a kámošem Paulem a neměli jsme stůl. 

Bydlíme teď na kopci na Washington Avenue v Brooklynu (pořád ve Wellingtonu).

Ale stejně polovinu času trávím v Island Bay, na nájemní smlouvě jsem hlavně kvůli žádosti o vízum (ale o tom až později).

Zpět ke stolu...Rozebrala jsem pár palet, vyklepala pár hřebíků...

...nařezala pár desek...

...a stloukla dokupy. Je trošku křivý, ale nekýve se.

Výhled z kuchyně.

Další na řadě byly police na knihy. 

Foceno první zimní den, kdy bylo po měsíci deště a zimy krásně a teplo, ale vydrželo to jen jeden den. Jinak už je to zase tady no...ta posraná novozélandská zima. Jako většina domů, ani ten náš nemá topení a první dny, než jsme koupili přímotop, jsme spali navlečení pod třema dekama a s čepkou na hlavě. To pak oceníte Novozélandský způsob stlaní postelí, kdy se prostě zasunete mezi dvě prostěradla, která jsou obě zastrčená pod matrací. Sice se tam nemůžete moc hýbat, ale teplo tak moc neuniká.

Ani v mojem pokoji v Island Bay to není o moc lepší. V koupelně mám krásných 11 stupňů (když je venku 8°C). Když teplota klesla ke dvoum stupňům, tak už jsem to radši ani neměřila. Čtení na záchodě tady rozhodně nehrozí.

V létě jsem začala s otužováním a sprchovala se asi tři měsíce jen ve studené vodě. Se začátkem podzimu mě to ale rychle přešlo, kromě postele s elektrickou dekou je to jediné místo, kde se můžete zahřát. 

Nejhorším dvěma měsícům (červenec, srpen) ale tuto zimu naštěstí uniknu. Už jen 4 týdny a valím dom. Sooo exciting!

A tady je ta polica. Koupila jsem hodně zelené barvy, tak je všechno zelené.

Jinak zařízování domu na Zélandu je celkem vopruz. Sice jsou tady všichni milí a snaží se ti se vším pomoct, ale za to jim všechno trvá jak hladovému sraní. Dva týdny jim trvalo než nám přivezli ledničku, dva týdny než přišli zapojit plyn, postel dovezli sice do dvou dnů, ale zas nedovezli všechny její díly. No a zařizování internetu, to je na samostatnou kapitolu. Vodafone je tady  nejneschopnější firma. Dovolat se jim, to je jen pro trpělivé jedince, 40 minut čekání než vás spojí je běžný standard. Objednáte si teda internet, řeknou vám, že technik nemůže přijít dřív než za dva týdny, tak si jen povzdychnete, protože nic jiného vám stejně nezbyde. Jenže...za týden (29.5.) vám zavolají, že nejdřívější možný termín je 26.6.! Za celý měsíc! Že prej čekají na dodávku modemů nebo co. Unbelievable!

Tak jsme zavolali do jiné společnost, ti řekli, že jsou schopni to zapojit do 3-10 dnů. Mají přijít zítra, po 7. dnech, tak uvidíme.

A to mě v tomto roce čeká ještě jedno stěhování...ale o tom zas příště.