Tak tohle jsou moji žáci.
Povšimněte si krásně ožužlaného trička dítěte nalevo. Pro třetinu dětí není nic lepšího než se zakousnout do (naštěstí) vlastního trička.
Už víc jak měsíc je tu nechutné vedro, tak máme každé odpoledne water play.
Konah - můj letošní oblíbenec.
Na konci vyučování většinou vytuhnou.
Zéland má nejvetší výskyt rakoviny kůže na světě. V roce 2012 byla rakovina kůže diagnostikována přes 2300 lidem a skoro 500 jich zemřelo. Ono to není tak málo při populaci 4 milionů lidí. Všichni se tady proto mažou tunou opalovacího krému a nosí klobouky. Pravý Kiwi je prostě i na konci léta bílý jak stěna.
Společnost proti rakovině pořádá programy pro děti a posílá do škol tuhle želvu, aby dětem pověděla, jak se chránit proti tomu zabijáckému slunci. Naše děti měly želvu docela na párku. Chudák želva.
Tohle je nejlepší společné foto, které jsme dokázali pořídit - 3 děti ze 7 se dívají směrem k foťáku a jen jedno se chystá do želvy zakousnout.
Moje nejoblíbenější část týdne - hudebka.
Opět si povšimněte dokonale perforovaného trička.
Většina výtvarných potřeb skončí spíš v dětech než na papíře, hlavně voskovky jsou mňamka.
Minulý víkend jsme byli na svatbě Reubenovy sestry Carmel.
Byla to moje druhá zélandská svatba a obě probíhaly docela podobně. Tady je obřad většinou až ve 3-4 odpoledne přímo v místě, kde je pak hostina. Po obřadě senpár hodin tak různě postává, kecá s ostatnámi hosty, popíjí šampáňo, a když máš štěstí, tak kolem tebe projde číšník s deseti fancy jednohubkama na talíři, a když máš ještě větší štěstí, tak na tebe jedna jednohubka výjde. Kolem půl sedmé se jde zasednout ke stolům a začíná maraton proslovů. Tahle svatba to neměla tak hrozné, proslov mělo jen 7 lidí (nevěsta, ženich, oba svědci, rodiče z obou stran, a nějaký strejda) a celé to trvalo něco málo přes půl hodiny. Slyšela jsem ale taky o svatbách s 2 hodinovými proslovy.
Pak je večeře ve stylu rautu, krajení dortu, první tanec a pak se jen tančí, o půlnoci se zavře bar a přistaví autobus, aby odvezl všechny svatebčany domů.
O půlnoci to člověk moc neocení, ale druhý den jsem byla docela ráda, že to stopli zavčasu. I tak jsem zvládla hodit pleco.
Švagr s dětma a Rubín.
Praví bílí kiwaci na konci léta.
Co bylo boží na té svatbě, bylo že tam měli takovou tu budku, co do ní vlezeš, vyfotíš se a fotky rovnou vyjedou. Největší atrakce.
Reuben s nevěstou.
Tohle je můj nový stroj! Toyota ZigZag!
A tohle je můj první výtvor. Ušila jsem si sukni z prostěradla.
Snažím se učit Reubena česky...moc mi to nejde. Tohle je zatím jeho slovní zásoba.
